irritation irriter irruption

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

IRRITER [ir(r)ite-]

v.tr.

(agacer) irritate; menyakitkan hati, menjengkelkan.
méd.

(échauffer) <<; memedihkan, menggatalkan, merengsakan (tekak). s'irriter de, contre be annoyed at marah kpd, marahkan.

a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

French-English-Malay dictionary - copyright GETA-LIRMM & Mathieu LAFOURCADE